Odročení jednání i prominutí zmeškání lhůt, soudy reagují na epidemii
V návaznosti na vyhlášení nouzového stavu vydalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky dne 13.3.2020 doporučení ve vztahu k fungování soudů s ohledem na vyhlášený nouzový stav. Dle tohoto doporučení byly soudy vyzvány, aby zaměstnanci soudu i osoby vstupující do budovy soudu vyplnili formulář týkající se jejich pobytu v rizikových oblastech a jejich kontaktu s osobami vystavenými riziku infekce. Současně bylo doporučeno zamezit po konzultaci s předsedou příslušného soudního senátu vstup osobám vykazujícím zjevné známky respiračního onemocnění.
Zásadním doporučením obsaženém v tomto dokumentu ovšem je doporučení, aby všichni předsedové soudních senátů byli s ohledem na předcházení riziku šíření infekce vyzváni k přehodnocení konání již nařízených jednání z hlediska jejich nezbytnosti (zejm. běhu prekluzivních a promlčecích lhůt nebo jiných důvodů vyžadujících bezodkladné rozhodnutí soudu). Obdobné doporučení platí i pro nařizování soudních jednání. Prodlení v soudních řízeních vzniklá v důsledku aplikace tohoto doporučení nebudou Ministerstvem spravedlnosti v rámci výkonu jeho dohledových pravomocí považována za průtahy v řízení.
Ačkoli se jedná pouze o doporučení, můžeme ze zkušenosti načerpané během uplynuvších třech týdnech od vydání tohoto doporučení říci, že soudy tato doporučení bez výjimky respektují a téměř 100 % všech soudních jednání tak bývá odročeno. Dle posledních spekulací by obnova soudních jednání mohla nastat počátkem května, nicméně vše bude odvislé od aktuálního stavu šíření onemocnění COVID-19 na území České republiky. Všechna výše uvedená doporučení tak prozatím zůstávají v platnosti až do odvolání.
III. Soudní spory a lhůty
K odročování soudních jednáních jsme hovořili v předchozím odstavci, kdy je patrné, že veškerá soudní jednání, která snesou odkladu by měla být dle doporučení ve vztahu k fungování soudů odročována. K dopadům na lhůty a jejich dodržování během nouzového stavu uvádíme následující.
Vláda dne 31.3.2020 jednomyslně schválila návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu. Tento zákon bude ještě předkládán Poslanecké sněmovně ke schválení, nicméně se dá očekávat, že bude projednán a schválen ve stavu legislativní nouze, čímž dojde k urychlení přijímacího procesu. Dle zvláštního ustanovení o možnosti prominutí zmeškání lhůt, má být upraveno prominutí zmeškání lhůt v následujících soudních řízeních.
Občanské soudní řízení
Pokud zmešká účastník řízení nebo jeho zástupce lhůtu k provedení úkonu z omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření proti epidemii, kdy toto opatření podstatně ztíží nebo znemožní úkon učinit, může soud prominout zmeškání lhůty dle § 58 občanského soudního řádu i v případech, kdy to zákon vylučuje. Návrh na prominutí zmeškání lhůty v občanském soudním řízení dle výše uvedeného je třeba podat do 15 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, které podstatně ztížilo nebo znemožnilo úkon učinit. Současně je třeba s ním spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání návrhu podle předchozí věty však neskončí dříve než 15 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu.
V případech, kdy z výše uvedených důvodů zmešká účastník řízení lhůtu k vyjádření dle § 114b občanského soudního řádu (kvalifikovaná výzva, která může mít za následek, že při nevyjádření se žalovaným se má za to, že nárok žalovaný uznává, o tomto musí být poučen), může soud na návrh žalovaného rozhodnout o prominutí zmeškání této lhůtu a o zrušení rozsudku pro uznání podle § 153a odst. 3 občanského soudního řádu.
Exekuční řízení a řízení o výkonu rozhodnutí
Na žádost osoby, která v době trvání mimořádných opatření při epidemii zmeškala lhůtu stanovenou k provedení úkonů v řízení o výkonu rozhodnutí, rozhodne soud o prominutí zmeškání této lhůty, pokud k němu došlo v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření při epidemii, která této osobě znemožňovala nebo podstatně ztěžovala úkon učinit. Žádost o prominutí zmeškání lhůty v řízení o výkonu rozhodnutí je třeba podat do 7 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ní spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než 7 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu.
V řízení o výkonu rozhodnutí lze podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí z důvodů podle § 268 odst. 1 písm. a) – výkon rozhodnutí nařízen, ačkoli rozhodnutí se dosud nestalo vykonatelným, b) - rozhodnutí, které je podkladem výkonu, bylo po nařízení výkonu zrušeno nebo se stalo neúčinným a h) - výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat občanského soudního řádu, i pokud výkon rozhodnutí byl skončen provedením během účinnosti mimořádného opatření. Návrh na zastavení výkonu rozhodnutí může účastník nebo jeho zástupce podat tehdy, pokud ho nemohl podat během účinnosti mimořádného opatření dříve, než byl výkon rozhodnutí proveden.
V exekučním řízení se výše uvedené použije obdobně. Návrh řeší rovněž postup pro případ, kdy povinný zmeškal z důvodů souvisejících s nouzovým stavem 30denní lhůtu pro plnění na základě výzvy soudního exekutora dle § 46 odst. 6 exekučního řádu. Splní-li povinný ve lhůtě 15 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující splnění vymáhaného nároku podle § 46 odst. 6 exekučního řádu, vymáhaný nárok a uhradí zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného, bude důsledkem splnění v této lhůtě snížení nákladů exekuce.
Insolvenční řízení
Na žádost osoby, která v době trvání mimořádných opatření při epidemii zmeškala lhůtu stanovenou k provedení úkonů v insolvenčním řízení, rozhodne insolvenční soud o prominutí zmeškání této lhůty, pokud k němu došlo v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření při epidemii, která této osobě znemožňovala nebo podstatně ztěžovala úkon učinit. To neplatí, bylo-li o věci, které se zmeškaný úkon týká, již rozhodnuto, nebo jsou-li zmeškaným úkonem odvolání či námitky, nabylo-li již rozhodnutí, proti kterému směřují, právní moci; k takové žádosti o prominutí zmeškání lhůty se nepřihlíží. Žádost o prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení je třeba podat do 7 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ní spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než 7 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu.
Trestní řízení
Nejde-li o orgán činný v trestním řízení, může ten, kdo v době trvání mimořádných opatření při epidemii zmeškal lhůtu k provedení úkonu stanovenou zákony upravujícími trestní řízení nebo na jejich základě, požádat o její navrácení. Ustanovení § 61 trestního řádu, které již upravuje navrácení lhůty, tímto není dotčeno. O navrácení lhůty je třeba požádat do tří dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující provedení úkonu. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než tři dny po ukončení nebo zrušení nouzového stavu. Nebyl-li dosud úkon učiněn, je třeba jej učinit spolu s žádostí o navrácení lhůty.
Správní soudnictví
Zmeškala-li osoba v řízení před soudem jednajícím a rozhodujícím ve správním soudnictví lhůtu k provedení úkonu z vážného omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které této osobě znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit, promine soud zmeškání této lhůty podle § 40 odst. 5 soudního řádu správního i v případech, ve kterých to zákon jinak vylučuje. Žádost o prominutí zmeškání lhůty v řízení před soudem jednajícím a rozhodujícím ve správním soudnictví z důvodu podle dříve uvedeného je třeba podat do dvou týdnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ní spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než dva týdny po ukončení nebo zrušení nouzového stavu.
Další řízení
Kromě výše uvedených řízení, kterých můžete být více či méně běžně účastni, bylo upraveno prominutí zmeškání lhůt i v dalších řízeních. Jedná se například o řízení před Ústavním soudem, o řízení o uspokojení majetkového nároku podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení, o řízení o žádosti o peněžitou pomoc podle zákona o obětech.
Shrnutí k zmeškání lhůt
Veškeré výše uvedené možnosti prominutí zmeškání lhůt z vážného omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které této osobě znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit, bude ovšem posuzováno individuálně s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. Rozhodnutí, kterým bude prominuto zmeškání lhůty, případně rozhodnuto o jejím navrácení, pak nemusí být odůvodněno.